Co je to flexibilita?

V energetice flexibilita znamená schopnost přizpůsobit výrobu nebo spotřebu elektřiny podle aktuálních potřeb sítě. S rostoucím podílem obnovitelných zdrojů, jako jsou solární nebo větrné elektrárny, se flexibilita stává klíčovým prvkem pro udržení rovnováhy v síti.

Flexibilita může být na straně výroby i na straně spotřeby. A to i u akumulace. 

Příkladem flexibility na straně výroby jsou bateriová úložiště. Pokud je baterie nabitá na 50 % kapacity, může okamžitě začít buď odebírat, nebo dodávat energii.

Na straně spotřeby jsou skvělým příkladem flexibility mrazírny. Teplota zde může v malém rozsahu kolísat, například mezi -19 °C a -18,5 °C, což umožňuje přizpůsobit spotřebu energie potřebám sítě, aniž by to ovlivnilo kvalitu skladovaných produktů.

Poskytování flexibility bude možné až po nástupu takzvané agregace flexibility. V budoucnu takový agregátor bude sdružovat jednotlivé subjekty ochotné svou spotřebu či výrobu ve vhodných chvílích měnit a jejich flexibilitu bude za finanční odměnu nabízet k využití provozovatelům sítí.

Jak funguje agregace flexibility v Česku?

Nyní však čekáme na schválení zákona “Lex OZE 3”, který tento nový prvek v energetice zavede. Přijat by měl zákon být parlamentem co nejdříve, snad v polovině tohoto roku.

Následně bude nutné zajistit celý systém i po technické a datové stránce, což vyžaduje zprovoznění nových služeb Elektroenergetického datového centra (společného projektu ČEZ distribuce, EG.D, PREdistribuce a ČEPS). Cílové datum je v tomto ohledu polovina roku 2026.

Od této chvíle by i komunity měly moci flexibilitu poskytovat provozovateli sítě, za což by jim náležela odpovídající finanční odměna. Je ale nutné kombinaci sdílení elektřiny a poskytování flexibility opravdu zajistit v následujících dvou letech. To bude úkolem zejména zmíněného Elektroenergetického datového centra, které musí implementovat informační systémy tak, aby technicky tuto kombinaci umožňovaly.

Bariéry pro rozvoj energetických komunit však existují i na úrovni trhu s elektřinou. V Česku se začínají objevovat případy, kdy někteří obchodníci s elektřinou dokonce chtějí zákazníky za sdílení elektřiny sankcionovat. Je tedy potřeba, aby dodavatelé komunity začali vidět spíše jako příležitost než hrozbu a inovativně přistupovali k využívání jejich flexibility.

Tomu pomáhá i fakt, že obchodník má zajištěn transparentní přístup k datům o spotřebě a výrobě komunity skrze průběhové měření povinně instalované u každého člena. Dodavatel, který se dříve naučí pracovat s těmito daty a chování energetických komunit předpovídat, převezme tento trh a získá zcela novou klientelu. I v praxi je již vidět, že se této myšlenky už někteří progresivnější obchodníci s elektřinou chytají.

Díky novele energetického zákona lex OZE 3 budou moci energetická společenství v budoucnu poskytovat svou flexibilitu agregátorům a v případě splnění zákonných podmínek se dokonce agregátory samy stát. To je cesta, kterou se energetické komunity mohou vydat, aby i ony mohly lépe pomoci s modernizací našeho energetického systému.

Aby se této službě mohly komunity v praxi věnovat, potřebují od Elektroenergetického datového centra, aby jim (a dalším aktérům) poskytování flexibility technicky umožnilo. Příležitosti se pak musí chytit i samotný trh, a to zejména obchodníci s elektřinou. Jak ukazují výzkumy, potenciál energetických společenství je značný a my se potřebujeme naučit ho využít naplno.

Zdroj: Unie komunitní energetiky